Na sobotu jsem si původně naplánoval úplně jinou trasu. Opět jsem doprovázel Kačku na turnaj, měl jsem tedy čas, a tak jsem se připravil. Jenže opět do toho zasáhl UL-TRAIL s jejich výzvou lovení rozhleden. Trasu jsem tedy změnil. Vybral jsem si 3 rozhledy v okolí, naplánoval cestu, zkombinoval jsem to s nastaveným plánem (tak trochu jsem překročil délku, ale nevadí) a bylo to.
Vzhůru za rozhlednami
Kačku jsem vyhodil v Lípě u haly a přesunul jsem se o kus dál, do obce Starý Šachov. Auto jsem nechal na malém parkovišti před obchůdkem, a nic nebránilo tomu, abych hned vyrazil.
Strážný Vrch
Prvním cílem byla rozhledna Strážný Vrch. Vyběhl jsem po silnici směrem na Merboltice. Cesta mírně stoupala, ale žádný problém. Proběhl jsem kolem zemědělské usedlosti a dostal se mezi pole a pak mezi stromy, na silnici vedoucí lesem. Sledoval jsem silnici, takže cesta velice pohodlná. V Merboilticích však cesta uhnula doprava, do stráně. Paráda, alespoň trochu terénu. Silnice – nuda.
Stezka vedla vzhůru do stráně, lesní pěšinou. Hned na začátku se válela hromada větví a já tam vyplašil, cca 2 metry ode mě, prase. Velkej macek. Nevím, kdo byl vyděšený víc, ale já zdrhal, on taky. Pak jsem ho zahlídl ještě ve společnosti dalších asi 5 kusů. Nevím, co bych dělal, kdyby šli po mě – asi hup na nějaký strom.
V okolí bylo spousty kamenů porostlých mechem. Někde jen hromady, někde poskládané do zídek a vypadalo to jako nějaká zaniklá obec. Byl jsem pod PR Kamenná hůra. Sledoval jsem žlutou turistickou. Cesta se za chvilku začala prudce svažovat a já jsem se vrátil zpět na merboltickou silnici, ze které jsem seběhl. Ale zajímavý úsek.
Stále jsem běžel Merbolticemi, po silnici. Trasa se pak stočila do leva a zamířil jsem přímo vzhůru, na kopec, na Rozhledu Strážný. Čekalo mě prudší stoupání cca 1,5 km. Počasí se začalo kazit, začalo drobně sněžit. Nic příjemného. Běžel jsem cestou vedoucí přes louky, takže za chvilku mé boty vážily dvakrát tolik, díky nánosům bahna.
Oběhl jsem dvě skalky (Rytířův skok ) – místní zajímavost. Vyběhl jsem na další louku na návrší, kde jsem oběhl další skalku – Zvonkový kámen. Pak už jen rozcestí pod rozhlednou a posledních cca 250 m nahoru. A pak už jsem stál u rozhledny Strážný vrch.
Vylezl jsme nahoru, podíval se do mlhy a opět jsem sešel. Vyrazil jsem dál. Čekala mě další rozhledna – Kohout.
Kohout
Opatrně, přes zablácenou cestu a louky jsem seběhl zpět do Merboltic. Kousek jsem se vrátil a pak pokračoval po modré turistické, mezi dalšími loukami a po další pěkně zablácené cestě směrem na Valkeřice. Cesta opět mírně stoupala, ale klusal jsem, poněvadž jsem se nechtěl moc zdržovat. Sněžilo a nebylo to vůbec příjemné. Oběhl jsem Zaječí vrch.
Nad Velkeřicemi jsem se konečně dostal na slušnou štěrkovou cestu. Seběhl jsem dolů do obce, na solnici a něco jsem při té příležitosti pojedl. Po chvíli jsem opět uhnul doleva, mimo silnici na štěrkovou cestu do lesa. Mírné stoupání po modré turistické mě přivedlo k rozcestí Kohout, ze kterého zbýval už jen kousek k další rozhledně. V okolí nebyla vůbec vidět a tak jsem trochu pochyboval o správnosti cesty, ale vše bylo v pořádku a za chvíli se za zatáčkou, na jakési mýtině rozhledna objevila.
Stála tam. Kamenná věž s kovovou nástavbou a kohoutem nahoře. Vylezl jsem nahoru, opět se rozhlédl do mlhy, ale nijak jsem se nezdržoval a pokračoval jsem dál.
Ploučnická vyhlídka
Z Kohouta jsem měl nyní zamířeno do Benešova nad Ploučnicí. Seběhl jsem dolů, na rozcestí, špatně odbočil a sledoval špatnou cestu. Po chvilce jsem si toho všiml a musel jsem se vrátit. Mohl bych asi pokračovat dál, ale úplně zbytečně jsem se zdržovat nechtěl. Cestu jsem si zkrátil přes les, ale úplně dobrý nápad to nebyl. Pokud bych běžel po cestě, byl bych tam dřív.
Opět jsem se tedy napojil na modrou turistickou. Cesta se mírně svažovala, takže to celkem ubíhalo. Následovalo pár zatáček a za chvíli jsem se objevil v civilizaci. Mlatce – asi část Benešova. Vyběhl jsem na silnici, mezi domky. Po pravé straně jsem sledoval Ploučnici a mířil jsem více do města.
Dostal jsem se nad silniční most přes Ploučnici, ale zatím jsem zůstával na stejné straně. Uhnul jsem více doleva, proběhl jsem nějakou brankou – byla otevřená a vedla tudy žlutá cesta. Začal jsem zde stoupat k Ploučnické vyhlídce. Běžel jsem lesní cestou, plnou kamenů. drobná serpentina a za chvíli jsem byl u věže vyhlídky.
Zajímavá stavba. Schody určitě nejsou původní, ale zdálo se vše udržované. Vylezl jsem nahoru. Odtud bylo vidět trochu více, nesněžilo a trochu se i rozfoukala mlha. Viděl jsem velkou část Benešova.
Zřícenina hradu Ostrý
Běžel jsem dál. Seběhl jsem zpátky k silničnímu mostu, přeběhl jsem po něm Ploučnici a dle navigace jsem zamířil po druhém břehu zpátky. Do cíle jsem měl necelých 8 km, takže pohoda. Běžel jsem přímo podél řeky. Minul jsem budovu vodní elektrárny, Jez 2 a Jez 1. Pak už jsem běžel lesní cestou. Celkem pěkný zajímavý úsek podél řeky.
Oběhl jsem kopec, a stále podél řeky jsem se dostal, kolem dalšího Jezu Františkov 5 pod hrad. Zde cesta uhnula od řeky. Vstoupal jsem na kopec a dostal jsem se k hradu Ostrý, respektive k jeho zřícenině. Nechtěl jsem se ale zdržovat nějakou prohlídkou, a tak jsem jen nakoukl za první zdi a valil dál.
Zpět do Starého Šachova
Od hradu jsem běžel stále trochu do kopce. Minul jsem vyhlídku Dračí vejce a dále pokračoval kolem fotbalového hřiště k hlavní cestě do Františkova nad Ploučnicí.
Cesta teď klesala. dalo se běžet rychleji, nicméně se jednalo už o asfalt a ten mě doprovázel až do cíle. Seběhl jsem do Františkova, podběhl trať a dostal jsem se zpátky k Ploučnici. Cesta vedla podél řeky. Minul jsem nádraží, další jez (Františkov 2) a Jez Valkeřice. Za další zákrutou mě pak čekal viadukt, který jsem proběhl, dostal se na druhou stranu tratě, dále od řeky. Cesta vedla trochu nahoru, ale pohoda. Oběhl jsem kopec, minul nějakou partu turistů a za chvíli jsem byl opět u dalšího viaduktu, kterým jsem se vrátil k Ploučnici.
To už jsme byl zpátky v Malým Šachově. Přeběhl jsem přes lávku Ploučnici, vyběhl stráň k hlavní silnici a za chvilku jsem byl u auta.
A konec
Na cestě jsem strávil více času, než jsem plánoval, ale nijak jsem se cestou neflákal. Škoda hnusného počasí. věřím, že ty rozhledy nabízejí krásné výhledy. Už aby bylo jaro a lépe. Nicméně jsem si připsal 3 rozhledny do výzvy. Oproti plánovanému tréninku jsem měl navíc asi 2 km (bloudění a okruh prostě nevyšel)
- Celková uběhnutá vzdálenost: 27,54 km
- Vystoupáno: 910 m
- Celkový čas: 3:19
- Průběrné tempo: 7:14
Trase dávám 6 z 10 Plíšků
