Dnešní, královská etapa v Alpách. Tentokrát jsem se vydal společně s Petrem do kopců, obhlédnout místní svahy, sedla a vrcholy. Michal se dnes nepřidal, měl jiné plány. Nás čekaly vlastně tři pásy kopců, dvě údolí, spousty nastoupaných a sestoupaných metrů.
Tento týden jsem si dal opět jeden ze sólo běhů. Nyní to nijak nepřeháním. Mělo být vedro, to mě posledně vytrestalo, a tak jsem to nechtěl podcenit a sám sebe přecenit a chtěl jsem vyběhnout co možná nejdřív ráno. Nikdo se ke mě nepřidal, a tak jsem se vydal do Středohoří sám.
Dalo by se říct, že to byla trasa spíchnutá narychlo. Měl jsem v plánu 23 km. Včera jsem na výletě zahlédl Bukovku a tak jsem se rozhodl ji znova navštívit. Ťukal jsem do mapy, až vylezla tato trasa. A musím říct, že nakonec byla velmi povedená.
Z původního plánu vyběhnou po delší době sám zbylo to, že jsem si valentýnskou romantiku střihnul pěkně v blátě s Honzou Playerem. Shodou okolností napsal v pátek, zda mám něco v plánu. Poslal jsem mu nápad, ten se chytil a byli jsme domluveni.
Ve čtvrtek přišla zpráva z chatu UL-TRAIL, že je naplánovaný běh kolem Sněžníku. Já tam sice byl s Ondrou a Václavem před 14 dny, ale nechtělo se mi samotnému tento víkend běžet. A tak jsem se přidal. Navíc trasa byla naplánovaná po několika bodech výzvy.
Původně jsem chtěl tento běh pojmout jako čistící mou hlavu. Stále mi v ní zní Vokoberg a moje trable s ním. Nakonec jsem se ale ozval Ondrovi že budu pobíhat v jeho rajónu. Dal jsem info i na skupinku, a přidal se k nám Václav.