Dokážete sesbírat, až do jara všechny body této výzvy? Navštivte co nejvíce uvedených bodů na mapě a zapište si jejich návštěvu. Každý bod se počítá. Je jedno, pokud běžíte, nebo jdete na procházku. Navíc: ten, kdo navštíví místo s kočárkem, má za navštívené místo dvojnásobný počet bodů.
Ve čtvrtek přišla zpráva z chatu UL-TRAIL, že je naplánovaný běh kolem Sněžníku. Já tam sice byl s Ondrou a Václavem před 14 dny, ale nechtělo se mi samotnému tento víkend běžet. A tak jsem se přidal. Navíc trasa byla naplánovaná po několika bodech výzvy.
První den v novém roce patří tradičnímu běhu. V letošním roce jsem si naplánoval kopečky nad Telnicí a pláně nahoře u Adolfova. Pozvánky jsem poslal jak do UL-TRAILu, tak k Rozběhánkům. Připravil jsem dvě trasy, 26 km (odpovídající tradici) a poloviční vzdálenosti.
Skvěle strávený víkend s bandou lidí, kde je mi fakt dobře. Sešli jsme se v Železné Rudě na Šumavě, krásně jsme si zaběhali a osobně jsem poznal plno nových tváří. Jen to nějak uteklo.
Nedělní běh naplánoval Ondra. Já měl původně v plánu dát si prostě "něco", ale přišlo mi to vhod. Sobota byla zabitá kvůli Halfmaratonu v Ústí, kde jsem byl na druhé straně (rozuměj u dobrovolníků), a tak zbyla neděle. Ke mě a Ondrovi se pak na cestě připojily Dáša s Lenkou.
V poslední etapě jsme vyběhli z Passo Cereda na hřbet Colaz, a dále stoupáním do sedla Passo del Comedon. Poté traverzem kolem několika rifugi pod Col di Bechi a dále do Passo di Mura. Zastávka v Rifugio Bruno a pro pak už jen sestup do údolí k Lago della Stua, kdy jsem celé putování bohužel předčasně zakončil.
Totální masakr, tato třetí etapa. Z Passo San Pellegrino pod horu Monte Pradazzo, přes Passo Valles. Dále přes Passo Venegiota, Passo dei Fochet do Forcella Margherita a Passo delle Farangole. Pak na sedlo Passo di Val di Roda a šílený seběh až k Rifugio Pradidali. Dále hřeben Passo delle Lede, dolů přes řeku Torrente Canali a znova vzhůru k Forcella d'Oltro. Nakonec hřebenovkou a seběhem do Passo Cereda
V druhé části jsme vyběhli z Rifugio Cavazza al Pisciadù přes Val di Tito pod Piz Pisciadù. Pak Rifugio Boé, Forcella Pordoi a dolů do Passo Pordoi. Přes Rifugio Vièl dal Pan k Lago di Fedaia a Marmoladu do údolí Peles Da Vaces. A nakonec přes Val de Cirèle, Pas de le Cirèle do Fuciade a Passo san Pellegrino
První část trasy Alta Via 2. Vyvedla nás z Brixenu kolem vrcholu Giogo Bello, přes sedlo Forcella Luson, pak Passo Rodella, nahoru k Forcella de Putia, Refugio Genova, Forcella di San Zenòn, Forcella Nives a do Passo Gardena. Nakonec via Ferrata Setus na Rifugio Cavazza al Pisciadù.
Plán odjet do Dolomit přišel už někdy v lednu, či v únoru. Kája nabídl, já to vzal, dohodl jsem se doma a začal jsem se bát. Informace o Alta Via II byly celkem drsné: Náročná trasa, kolem 160 km, přes 10 000 m nahoru, a chodí se cca 10 dní. No, a my, že to přeběhneme za 4 dny.
Toto byl již dlouho plánovaný long run. Kačka má narozeniny a jak nejlépe je oslavit? Přeci během, tak dlouhým, jako je to číslo odpovídající věku. Kačka naplánovala a oznámila trasu dlouho předem, takže jsem s tím mohl počítat v mém tréninkovém plánu. Nic tedy nebránilo tomu vydat se do tohoto malebného kraje.
Nedělní běh jsem si naplánoval v týdnu, kdy jsem měl jasno, že v sobotu na Quo Vadis čas mít nebudu. V plánu jsem měl 29 km klusem, a tak jsem v Mapách naklikal trasu z Verneřic přes Bukovku, Sokolí hřeben na Střekov. Trasu jsem hodil do skupinky, zda se někdo přidá. Přidal. Já cítil celkem únavu z předchozího náročného tréninkového týdne. Byl jsem zvědavý, jak mi to půjde.
Tuto akci, kdy se po naplánované trase oběhne naše Ústíčko, pořádá UL-TRAIL už pár let. Vždy mezi svátky. A tak jsem se letos těšil, že si celé Ústí oběhnu s nimi. Bohužel k tomu nedošlo, poněvadž termín se přesunul na sobotu, 14. prosince. A mé aktuální pracovní vytížení mi do toho trochu hodilo vidle.