Libouchecký Ultramaraton (LUM50)

První pořádná zkouška na srpen. Vyšlo to pěkně v čase tréninku, a dalo se to dobře zapojit do tréninkového plánu, a tak jsem do toho šel. Termín byl sice nejistý, s ohledem na covid okolnosti, ale nakonec to vše vyšlo pěkně, navíc i s počasím.

Tento závod jsem si vybral už někdy začátkem roku. Chtěl jsem samotný trénink nějak okořenit a toto se skvěle hodilo. Váhal jsem nad vzdáleností, ale po poradě s trenérem jsem se rozhodl pro zlatou střední cestu 50km. Tedy, alespoň takto byla trasa pojmenovaná. 50km. PADESÁT. PADESÁT.

Příprava

Natrénováno jsem měl. V rámci tréninku jsme se poctivě připravoval, samozřejmě s ohledem na můj hlavní letošní cíl. V tomto mám čisté svědomí. Týden předem jsem trénoval techniku, a v tomto týdnu dva běhy, které byly naprosto pohodové, takže se to sešlo dobře. 

Praktická příprava pak spočívala v nákupu dobrot, přípravy běžecké vesty, lahve, oblečení a bot. Vše ověřeno, prověřeno, takže pohoda.

Večer se však ženili všichni čerti, a tak jsem se začal trochu obávat o terén, aby to nebylo samé bláto.

Závod

Ráno jsem se v pohodě dopravil na místo, do Libouchce. Zázemí bylo na místním fotbalovém hřišti, a nic tam nechybělo. Prezentace, a pak čekání. Bylo celkem chladno. Na startu jsem se sešel s Janou Ptáčkovou. Nikoho dalšího jsem neznal. Zatím. Jen podle jména, ale ne osobně.

Cca 20 minut před startem byla rozprava. To už jsem byl oblečen a byla mi tak zima ještě víc. Pak najednou čas uplynul a byl tu start.

Na Erbenku a Blansko

První okruh vedl na Erbenku a na hrad Blansko. Celý peloton se trhal hned od začátku. Ale poněvadž bylo hodně sil tak to celkem odsýpalo. Tempo tak atakovalo hranici i 5 minut a rychleji.

Z Libouchce jsem to vzali přímo na jih, vyhýbali jsme se vesnicím okolo (Chvojna, Mnichov). Běželo se lehkým terénem, takže byl čas vyzkoušet si techniku seběhů (louky, pole). To bylo fajn.

Držel jsem se kolegy z Rozběháme Litoměřice (Honza Pleyer). Kecali jsme a seběhli z cesty (radešínský kopec, respektive odbočka za ním nás překvapila). Naštěstí to bylo jen pár metrů, a tak jsme se hodně rychle vrátili.

Asi za hodinu a čtvrt jsme byli na Erbence. Super občerstvení, doplnění tekutin, banán, pomeranč, pípnutí čipu a valili jsme dál.

Dobětice, Žežice a po vrstevnici kolem Farského vrchu jsme běželi na Blansko. Zde to mám naběhané, takže známá cesta. Stihl jsem i WC – a pak jsem Honzu dobíhal. Seběhli jsme s ryjické silnici a za chvilku začalo kilometrové stoupání nahoru na Blansko. Nahoře jsem byl za nějakých 12 minut (část jsem už šel).

Nahoře další kontrolní stanoviště. Pípli jsme čipy a běželi dál. Proběhli jsme Blanskem a pokračovali na Libov. Poté jsme se již napojili na první část cesty, kterou jsme sbíhali na jih k Erbence. Cesta klesala, a tak to opět odsýpalo. U Mnichova jsme se s Honzou zase museli vracet na správnou trasu, ale vše v pohodě.

Do Libouchce jsem doběhl za cca 3 hodiny a 15minut

Na Sněžník

U občerstvovačky jsem potkal Lenku (Len Lenka). Pomohla mi s doplněním vody (díky) a po napití jsem pokračoval dál. Před sebou jsem viděl nějaké lidičky, které zdržela občerstvovačka.

Hned za Libouchcem jsme špatně odbočili. Drželi jsme se značení, a nevšimli si, že je stejnými kartičkami značen i další závod – 10km. Takže jsme se zase vraceli – ale nic strašného. Občerstvovačka pomohla a tak jsme opět kmitali, do začátku stoupání.

Stoupali jsme Manzerovou cestou k silnici vedoucí na Sněžník. Dvakrát jsme ji přeběhli a pak jsme stoupali pod Děčísnký Snežník dostali jsme se až pod skály, ale za chvilku odbočka a začal seběh. A ty já fakt nemám rád. Zde mi zmizeli lidičky, ke kterým jsem se připojil (Kateřina a další). Pak jsme zase doběhli na cestu, která stoupala podél skal a u Tyršovo stezky se stáčela nahoru na Sněžník.

První krize

Zde mi to přestalo běžet. Vyčerpal mě ten relativně krátký seběh a pak výběh, který byl spíše indiánský běh. Došla mi voda. Nějak jsem se dobelhal na Sněžník (v nohách zde bylo cca 45 km), kde byla další občerstvovačka a kontrolní stanoviště. Pípnutí, napití, banán, pomeranč, pokec s Martinem a běžel jsem dál.

Běželi jsme po té náhorní plošině u Sněžníku a pak jsme začali sbíhat dolů, směr na Zadní Ves. Běželo se mi teď docela dobře, krize pominula ale tempo už nebylo takové, jako na začátku. V Zadní Vsi byla změna trasy – kvůli přeběhu pozemku, ale to se zvládlo – dobře značeno.

Dále jsme zamířili na Ostrov. Už jsem většinu času běžel sám, ale nevadilo mi to. Dostali jsme se nad Tisou, mezi skály. Zde bylo poslední velké stoupání, které jsem už prakticky šel pěšky. Už jsem neběžel.

Druhá krize

Tak ta přišla v tomto stoupání. Šlo to pomalu a nahoře jsem se ne a ne rozběhnout. Začalo mě bolet celý tělo – únavou. Nicméně jsem musel pokračovat, a tak jsem se chtě nechtě rozběhl. Tempo však kleslo na 7 minut a více.

Přiběhl jsem do blízkosti turistické chaty v Tisé a cesta pokračovala po silnici. U odbočky do lesa pak byla šipka, že ještě 6 km. Moc mi to nepřidalo. Čekal, jsem, že už to není tolik :-).

Zde už jsem sledoval žlutou turistickou cestu. Ale vleklo se to a moc mi to už nechutnalo. Pak jsme se napojil na cestu, kterou jsem běžel nahoru a to zbývaly necelé dva kilometry. Oběhl jsem Ptačí rybník a poslední ministoupání podél luk, do lesa a pak už konečně Libouchec.

Cíl

Do cíle do bylo z kopce. Asi 300m před cílem jsem potkal nějakou dívčinu, co běžela 25km úsek, a tak jsme se trochu vyhecovali a doběhli společně. Hodinky mi ukazovaly 7 hodin a 1 minutu – zklamání. A to jsem navíc pauzoval na občerstvovačkách. Takže oficiální čas bude horší (zatím ho nevím, nepodíval jsem se :-)).

Jo a taky mi hodinky ukazovaly 61 km. ŠEDESÁT JEDNA. ŠEDESÁT JEDNA.

V cíli jsem potkal Ladu. Ta běžela 25 km – a doběhla třetí (alespoň, co mi říkala). Super práce, gratuluji.

Pokecal jsem s pár lidmi, co jsem se během závodu seznámil. Vrátil jsem čip, trochu se najedl, doplnil energii. A pak už domů.

Resume

Závod jsem si maximálně užil. Trochu jsem byl zklamaný z času – nebýt krizí, asi bych to byl schopen dát lépe, ale to k tomu taky patří. Nevymlouvám se na to. Bloudění bylo zanedbatelné, to na celkový výsledek podstatný vliv nemělo.

Trať byla krásně připravená. Značení dobrý (ale příště, prosím, jiné trati označte jinou barvou), tak jsem ani nepotřeboval navigovat v hodinkách. Tak vydržely hodně (jen -35 % baterie – ta navigace fakt hodně žere).

Total distance: 61596 m
Total climbing: 1999 m
Download file: activity_6862422326.gpx

Oficiální výsledky zatím nemám. Nevím umístění, oficiální čas, nic. Ale doplním to, jakmile s k tomu dostanu.

EDIT: (31. 5.2021) Výsledky

Dostal se mi do rukou dokument – Předběžné výsledky. Podle něj jsem dopadl takto:

10. místo
Čas: 7:08:05
ztráta na vítěze: 1:09:31

Hele, u mě dobrý