Maxičky, okruh s Léňou

Ve čtvrtek v týdnu jsem běhal na cyklo, když jsem měl čas, zatímco Matěj byl na tréninku. A koho nepotkám Lenku Valešovou. Dali jsme si společně pár km a domluvili se, že bychom si mohli v sobotu někam zajet se vyběhat. A tak jsem připravil trasu a v sobotu jsme vyrazili, směr Maxičky.

Poklusem klus

Královomlýnská cesta

Z Maxiček jsme vyrazili odpoledne, chvilku před třetí hodinou. Sledovali jsme cestu po žluté, po silnici vzhůru, směrem k hranicím. Asi po 1 km jsme odbočili do leva, do lesa na Královomlýnskou cestu.

Po stoupání, hned za odbočkou, začala cesta klesat. Narazili jsme na nějaké tábořiště, kde byla útulna, u potoka a malého rybníčku. Moc hezké místo. Poté jsme pokračovali dál. Cesta byla velice pohodlná, štěrková a svažovala se, a tak to moc pěkně ubíhalo.

Gelber Balken

Pohodlná cesta klesala až k nemeckým hranicím. Přímo na čáře začala cesta být dost rozbitá a rozbahněná, takže pohodový běh skončil, a začalo trochu bahna. Dostali jsme se na žlutě značenou cestu v Německu – Gleber Balken. Nejprve jsme zaběhli trochu více do Německa, ale za chvilku se cesta stočila zpět a sledovala hranici. Po cestě jsme narazili na různou techniku.

Cesta stále klesala, až jsme se dostali k jezírku Taubenteich, u kterého bylo malé tábořiště se spacími rozkládacími boudami, či jak to nazvat. Zajímavé řešení. Jezírko bylo plné života. Pulci, hadi …

Kristin Hrádek

Od jezírka jsme začali trochu více stoupat. Znova jsme překročili hranice. Odbočili jsme ze žlutě značené stezky a po hraniční čáře jsme běželi cca 2 km. Cesta se pak stočila do Česka, ke Kristinu Hrádku. Toto místo jsem navštívil poprvé, i když jsem kolem již několikrát běžel.

Chvíli jsme běželi po asfaltové cyklostezce, ale brzy jsme odbočili do lesa a cesta byla pohodlnější. Mírně stoupala, ale umožňovala běh, nebylo potřeba jít. Nic těžkého.

A zpět

Po nějaké době jsme se napojili na zelenou turistickou cestu – Stezka Českem (Telefónka). Jednalo se o úžasný kus cesty borovým lesem. Spousty zeleně kolem, prostě nádhera. Doběhli jsme na rozcestí cca 5 cest. Chvíli jsme obdivovali vyřezanou sochu hada a kamennou mohylu. Poté jsme se rozběhli po cyklostezce dolů, ale bohužel na špatnou cestu.

To jsme si za chvíli uvědomili, a tak jsme se cca 400 m vrátili zpět na rozcestí a tentokrát po správné cestě jsme zamířili zpět do Maxiček.

A je to

Byl to moc pěkný, pohodový běh. Lence se snad také líbil, alespoň si to pochvalovala, že to bylo moc pěkné místo na běhání a že se sem chce určitě ještě vrátit. Nebylo to nic náročného, 4 malé kopečky, spousty seběhů, různé povrchy, a hlavně super počasí. Ani vedro, ani zima. Prostě ideál.


Download file: maxicny.gpx
HTML galerie Zonerama
HTML galerie 1

Similar Posts