Jelikož je v pátek volno (Velikonoce) a o víkendu to s více času na běhání moc nevypadá, tak jsem se rozhodl vyběhnout v pátek. Chtěl jsem vyklepat nohy po čtvrteční rychlé desítce na ovále a středečních intervalech. Trasu jsem si naplánoval již předem, poslal kamarádům, ale nějak se to nesešlo, a tak mě čekala další sólo akce. Docela jim přicházím na chuť.
Do Německa
V půl deváté jsem tedy zastavil na parkovišti před turistickou chatou v Tisé. A vyběhl jsem, směr sever. Kolem vodojemu za chatou jsem odbočil doleva. Tudy jsem asi ještě neběžel, protože ta cesta mi fakt nic neříkala. Asi po kilometru jsem odbočil na vyhlídku na Tiské stěny. Nic moc :-). Dále jsem běžel po žluté. Cesta mírně klesala, a tak to pěkně ubíhalo.
Za chvíli jsem se dostal na rozcestí Nad Rájcem, a to už jsem byl vlastně na hranici s Německem. Přímo po hranici jsem pak běžel dál. Minul jsem několik skalních věží a asi na 5. km jsem už byl jen v Německu. Stočil jsem se více na sever a sledoval dále žlutou turistickou cestu. Na rozcestí Hirschtange jsem se napojil na cyklostezku E3 a tou jsem se, po krásné lesní cestě, dostal až do obce Buchenhein.
Proběhl jsem velikonočně vyzdobenou obcí, kousek po silnici a na desátém km jsem odbočil do lesa. Konečně začalo trochu stoupání. Vyběhl jsem na kopec Wolfstein a začal sbíhat na druhou stranu. Opět jsem byl na žluté turistické. Na 11. kilometru jsem byl v nejzazším bodě v Německu. Následovala prudká odbočka a opět jsem mířil zpátky do Česka, ale ještě mě větší část cesty čekala. Dal jsem si kávu (kofeinový gel) a pokračoval jsem.
Po chvíli jsem se dostal na křižovatku s hlavní silnicí S171 u obce Raum. Přeběhl jsem ji a zamířil směrem k Rosenthalu. Dostal jsem se nad skály. Stejně, jako u nás v Tisé, je zde mraky vyhlídek. Už jsem je jen míjel. Po chvíli jsem seběhl do údolí, na silnici. Zde bylo již mraky turistů. Plná parkoviště a všude už někdo byl. Proběhl jsem touto částí a zahnul jsem k dalším skalám a vyhlídkám.
Cesta sledovala údolí. Probíhal jsem nad skalami pohodlnou lesní cestou (po žluté). Krásně to ubíhalo. Turistů viditelně ubylo, ale ne, že bych zde byl sám. Běžel jsem na jih, po žluté a po několika km jsem seběhl na hlavní silnici do údolí Ottomühle. Chvíli jsem po této hlavní silnici běžel, ale pak jsem zahnul opět na lesní cestu, která vedla pod skalami (mnohem lepší). Opět začala stoupat až jsem se dostal na otočku (stále po žluté). Cesta se opět stočila k silnici, ale tu jsem jen přeběhl napříč.
Za silnicí následoval výstup mezi skalami na opačnou stranu údolí, nad další skály. To už jsem se blížil zpět do Česka. Za chvíli jsem překročil hranici. Poté jsme sledoval stále žlutou turistickou, která mě dovedla až k rozcestí Nad Ostrovem. Seběhl jsem dolů, minul hotel Ostrov a proběhl kempem pod Císařem.
Zde už mi zbývaly asi jen 3 km do cíle. Vyběhl jsem nahoru pod skalní věže. Následoval kamenitý úsek se schody (část LUMu) a už jsem byl nahoře, na žluté hřebenovce. Ta mě dovedla k turistické chatě, kde jsem měl auto.
Shrnutí
Byla tom moc hezká cesta. Rozmanitý povrch. Měl jsem tak dobrou příležitost vyzkoušet nové botky Altra Lone Peak 8. Zdá se, že jsou úplně v pohodě. Krásně drží na kamenech, nevadí jim úseky po silnici a jsou velice pohodlné. Měl jsem původně v úmyslu uběhnout dnes 30 km, ale bylo to pro mě tak akorát. Přeci jen na to, že jsem prvních 10 dní v březnu neuběhl ani km, tak aktuálně mám v nohách 288 km. Potřebuju regeneraci 🙂
Trasa
Total climbing: 767 m
Fotogalerie
HTML galerie 1